Odložená ruka na řadicí páce: Proč to nedělat? Tady jsou důvody!

Při řízení máte mít přece obě ruce na volantu. Alespoň tak se to učí v autoškole. Co když si někdo nechává ruku na řadicí páce. Co v takovém případě hrozí?

Řidiči aut mají různé návyky. Ale jen málo z nich jezdí správně. Příčinou je zejména pohodlí. Prostě si řízení auta, které je pro mnohé nutným zlem, snažíme nějak usnadnit. Mnozí tak drží volant pouze jednou rukou, zpravidla levou.

Pravou pak často nechávají na řadicí páce. Snad, aby mohli rychleji měnit kvalty. Spíše ale kvůli zmíněnému pohodlí. Řídit jednou rukou nemusí být samo o sobě nebezpečné. Třeba při jízdě v koloně to ničemu nevadí. Horší je, pokud někdo takto projíždí svižně zatáčky. Nebo „letí“ po dálnici vysokou rychlostí. To pak stačí, aby mu třeba praskla pneumatika, či se odlepil její běhoun. Ozve se rána a auto je najednou skoro neovladatelné. To se pak k udržení směru obě ruce na volantu docela hodí.

Pravá ruka opřená o řadicí páku ale může znamenat další problémy a ty už souvisí s technikou. I malá „hmotnost“ totiž při zařazeném převodu páku lehce stlačuje. Síla se následně přenáší přes mechanismus řazení až na řadicí objímku v převodovce. Její součástí je synchronizační kroužek, který má za úkol vyrovnávat obvodové rychlosti mezi kolem objímky, posuvně uloženém na hřídeli a jednom z dvojice kol převodu, které se na tomtéž hřídeli volně otáčí. K tomu zde slouží třecí kuželové plošky obou „kol“, které mají být spojeny. Pokud někdo na páku pořád tlačí, zmíněné plochy o sebe třou. Tím se zahřívají a tedy opotřebovávají. V konečné fázi se zdeformují, takže převod pak nejde zařadit bez zvukového efektu „počítání zubů“. Tedy pokud nepoužijete třeba meziplyn, který ale současní řidiči běžně neumí.

Tady samozřejmě hodně záleží na koncepci vozidla a také ovládacím mechanismu. Zdaleka nejhorší je to u klasického uspořádání pohnou, kdy je řadicí páka na zadní přírubě převodovky. A tedy řadicí táhla spojená s vidlicemi a objímkami jsou jen krátké a hlavně tuhé.

Lepší to je u příčné zástavby hnacího řetězce při současném použití dvojice lanovodů neboli bovdenů. Ty jsou nejen měkčí, nýbrž vykazují i větší vnitřní tření. I tak opotřebení hrozí, což dokazuje třeba převodovka iB5 od Getrag, používaná od roku 1996 až do dnešních dnů na vozech Ford, v minulosti pak také na posledních Roverech 25/MG ZR. Třeba u minulé fiesty občas selhávala synchronizace „na trojce“ právě proto, že si řidiči často takzvaně „vozili ruku“.

zdroj: auto.cz